V České republice jsme málopočetné plemeno, chované od roku 1992. JÁ jsem teprve 309-tá registrovaná "vousatka" v Čechách i na Moravě.
Charakteristika našeho plemene
Klasifikace FCI: skupina VI – honiči, barváři a příbuzná plemena, sekce 1.3 malí honiči se zkouškou z výkonu.
Petit Basset Griffon Vendeen - PBGV (Petit - malý, Basset - při zemi, Griffon - drsno/dráto srstý, Vendeen - oblast původu ve Francii).
Jak vypadáme
Jsem středně velcí psi s jakoby neudržovanou, ledabyle vypadající hrubou až drátovitou srstí, knírkem, vousem a zarostlým obočím. Srst máme složenou ze dvou vrstev - vnitřní hebká, sloužící k tepelné izolaci a vnější hrubá
, mě chrání při pohybu v hustém křoví při lovu zvěře. Naše základní barva je bílá v následujících barevných variacích: černá s bílou (černobílý strakoš), černá s plavými odznaky (černočervený), černá s pískovými odznaky, plavá s bílou (bílooranžový strakoš), plavá s černým pláštěm a bílou (tricolor), plavá s černou, písková s černou a bílou strakou, písková s černou. Správně rostlý PBGV je přibližně o 50% delší než je jeho výška. Ohon se ke konci zužuje a nosíme jej hrdě a vzpřímeně. Oči máme velké a tmavé s inteligentním výrazem. Máme svalnaté zadní končetiny, přední končetiny jsou dobře stavěné a silné. Tenké, dlouhé, oválné a ochlupené uši mají správně dosahovat špičky nosu. Záda máme rovná s mírným zakřivením v zadní části.
Jakou máme povahu?
Jsme veselí, přátelsky naladění, vždy něčím zaměstnaní psi. Jsme velmi inteligentní a nezávislí. Jsme odvážní a živí. Potřebujeme společnost a co největší kontakt s lidmi, pokud se nám toho
to nedostává, vždy si najdeme způsob jak na sebe upozornit. Jsme v podstatě smečkoví psi, což se také odráží v našem chování. Naše ležérní vzezření a chování však neznamená, že nejsme ve střehu. Dokážeme být tvrdohlaví, ale zároveň okouzlující. Jsme sebevědomí a odvážní.
Ideální je pro nás dům se zahradou, ale stejně dobře se cítíme i v panelové garsonce, pokud je nám dopřán dostatek pohybu. Nejsme bezdůvodně uštěkaní. Náš výběh však musí být dobře zajištěný, neboť jsme výborní "zlatokopové", "skokani", a "hadí muži". S ostatními psy vycházíme dobře, pozor si však musíte dát při našem kontaktu s ostatními zástupci zvířecí říše (zakrslí králíci, myši, křečci, pískomílové, andulky a jiná havěť).
Říká se, že jsme hůře cvičitelní, to však není pravda. Jsme inteligentní psi, kteří můžou být cvičeni pro různé účely. Problémem chovatele je to, že jsme tak chytří, že často míváme vlastní oblasti zájmu, které ne vždy korespondují se zájmy páníčka.
Velice dobře vycházíme i s dětmi a tolerujeme i jejich občasné překročení hranic únosnosti společných her. Při naši bystrosti, ostražitosti a bdělosti upozorníme na vše, co se v našem teritoriu děje. Pouze však upozorníme, protože bezmezně milujeme lidi a při své přátelské povaze nikomu neublížíme. Kdo by chtěl psa na hlídání, musí si pořídit psa hlídacího. My jsme spíše psi "vítací", protože stejně nadšeně vítáme jakoukoliv návštěvu, ať přichází s dobrými či nedobrými úmysly.
Znudění a opuštění si vždy najdeme vlastní zábavu, proto nám raději poskytněte dostatek hraček a "věcí" ke žvýkání, aby jste eliminovali naše destruktivní choutky. Problém může vyřešit také příležitostné použití ohrádky, která zvýší naši bezpečnost a dokonce se často stává našim vyhrazeným územím, kde se uchylujeme když něco vyvedeme a vy se na nás zlobíte.
Výška a váha
Výška: 34 - 38 cm
Váha: v rozmezí 12-20 kg
Zdravotní problémy
Jsme obecně zdravé a odolné plemeno. Občas se u nás vyskytují dědičné oční vady, které však nemají vliv na kvalitu zraku. Vyskytlo se již několik případů zeleného zákalu, který obvykle končí slepotou. Někteří nedospělí jedinci mohou trpět aseptickou meningitidou, která je charakteristická letargií, horečkou a bolestmi krku a zad. Tento syndrom, známý jako PBGV syndrom bolesti, se liší stupněm úpornosti u postižených zvířat a ve vyjímečných případech může končit smrtí jedince. Displasie kyčelního kloubu, displazie ramenního kloubu a luxace čéšky se vyskytují zřídkakdy. Občas se u nás objevují rovněž potravinové a kožní alergie a hypothyoridism.
Podmínky chovu
Budeme prospívat i v panelákovém bytě pokud nám zabezpečíte dostatek každodenního pohybu. V přírodě jsme velice aktivní psi a daří se nám ve většině druhů klimatu, i když preferujeme chladnější podnebí. Náležíme mezi ty druhy plemen, která by nikdy neměla být pouštěna z vodítka. Důvodem je náš velice silně vyvinutý lovecký pud. Stačí jen náznak pachové stopy divoké zvěře a mizíme v nedohlednu a vydáváme se na hon. Pokud přebýváme na zahradě u rodinného domku, je dobré čas od času provést kontrolu oplocení a náznaků našich aktivit v blízkosti plotu, neboť pokud něco zanedbáte je jen otázkou času, kdy někde podlezeme, nebo něco přeskočíme. Vyžadujeme denní procházky! Hlavně pokud nemáme k dispozici zahradu.
Délka života
Dožíváme se 14 i více let.
Štěňata
Obvyklé množství štěňat ve vrhu je 4-6. Vyšší počet však není vyjímkou.
Své původní skvělé lovecké vlastnosti prokazuje dodnes ve světě řada vendéenů. Pro náš vrozený vášnivý zájem o stopu zvěře, přirozenou hlasitost na stopě, vynikající nos, vytrvalost, obratnost a pohyblivost jsme v současné lovecké praxi využíváni především pro práci při stopování zvěře a pro nahánění v hustých, nepřehledných porostech. V Čechách je však
tato naše vlastnost nedoceněna z důvodů zatím velmi malého rozšíření našeho plemene, i z konzervativního přístupu mysliveckých kynologů, kteří preferují tradiční lovecká plemena, se kterými mají dostatek zkušeností.
Avšak „vendéeni“, vedle těchto vrozených loveckých vloh, mají i další vynikající společenské vlastnosti pro které si získáváme stále více příznivců jako ideální domácí mazlíčci. Počáteční výcvik je třeba zaměřit na vytvoření vzájemného kontaktu, který je hlavní podmínkou poslušnosti. Důležité je nám poskytnout dostatek náhradní činnosti při hře, turistice a různých jiných pohybových aktivitách. V zahraničí se velmi dobře uplatňujeme i v soutěžích agility.
Historie
Jsme lovečtí psi francouzského původu se starobylou historií. Region Vendée, patřil k lokalitám s hojným výskytem zvěře, kde lovu a chovu vhodných psů byla vždy věnována zvláštní pozornost. Menší smečky těchto houževnatých a odolných psů hledaly ve zdejším těžkém terénu - v houštinách a porostech ostružin - králíky, zajíce a lišky a naháněly je lovcům. V průběhu času zde vznikla řada plemen loveckých psů, s příznačnými rysy povahy jako jsou – hlasitost na stopě, vytrvalost a vrozený instinkt a cit pro práci s pachy.
Z vendéeských hrubosrstých psů se dodnes zachovaly čtyři plemenné varianty: malý hrubosrstý vendéeský baset (Petit Basset Griffon Vendéen), velký hrubosrstý vendéeský baset (Grand Basset Griffon Vendéen), hrubosrstý vendéeský honič (Briquet Griffon Vendéen) a velký vendéeský griffon (Grand Griffon Vendéen). Honiči z této části Francie patří k nejstarším loveckým psům. Používali je již Galové a pocházejí přímo od blíže nespecifikovaných bílých psů z jihu. V případě vendéeských griffonů se uvádí, že první zmínka o jejich původu je datována kolem roku 1200. Týká se zprávy o smečce otterhoundů, kterou vlastnil král Ludvík I. Tato zvířata pocházela pravděpodobně ze smeček francouzských hrubosrstých psů z Bretagne, Vendée a Nivernais. K předkům vendéeských griffonů patří legendární „Kings White“– bílí královští velcí griffoni krále Ludvíka IX, šedí griffoni sv.Ludvíka z Bresse, bretaňští plaví honiči, černočervení psi sv. Huberta z Arden a bílotřísloví italští honiči.
Novější zprávy jsou z konce 19. století a popisují nás již v takové podobě v jaké jsme známí dnes. V roce 1890 se ve Francii zmiňuje pan Le Couteulx de Canteleu o chovu pozoruhodných basetů v departementu Vendée. Vyskytovali se v malém množství, byli střední velikosti, s hrubou srstí bílého zbarvení se žlutými a šedými skvrnami, silné stavby těla, ne příliš dlouzí a velmi vytrvalí. V této formě je znali chovatelé-lovci již v 50.letech 19.století a oblíbili si je zejména pro jejich vytrvalost. Vendéeští baset-griffoni nebyli v té době ještě exteriérově ustáleným plemenem, byli variabilní s hlediska velikosti, typu i osrstění. Dnešní dělení na dva typy – malý a velký hrubosrstý vendéeský baset však neexistovalo, byli jsme v minulosti chováni často společně a společné používání v chovu nebylo nijak omezeno. K vytvoření dvou plemen, tak jak je známe dnes došlo až po II.světové válce. V roce 1950 vytvořil pan Abel Dezamy vlastní plemenný standard pro malé hrubosrsté vendéeny.
Video Promotion for your website
(Joanna, 6. 8. 2024 0:33)